Slizniční řasy

Jsou součástí vnitřních pohlavních orgánů ženy. Nacházejí se uvnitř pochvy.

Pochva je trubicovitý orgán dlouhý cca 8-10 cm. Přední a zadní stěna bývají přitištěné k sobě, zadní stěna je delší. Po celé délce přední a zadní stěny jsou příčné slizniční řasy (rugae vaginales), které jsou nápadné především v mladém věku ženy. Vyrovnávají se ve vyšším věku a po vaginálních porodech.

Nacházejí se také v děložním hrdle. Tam jsou uloženy podélně, krásně do sebe zapadají a tvoří jakýsi uzávěr kanálku, který spojuje hrdlo s dělohou a pochvou.

Jsou pokryty hlenem, který se mění v průběhu měsíce v závislosti na menstruačním cyklu. Slizniční řasy se překrývají a do jisté míry uzavírají děložní hrdlo, čímž vytvářejí bariéru pro průnik nečistot, bakterií a choroboplodných zárodků do dělohy.

Vstup do pochvy je u panen, tedy u dívek a žen, které ještě neměly kopulaci, uzavřen panenskou blánou. Mylně si mnoho lidí představuje, že jde o skutečnou blánu tenkou jako papír. Jde spíše také o slizniční řasu, jejíž pružnost je zcela individuální. Hymen, panenská blána, je shluk těchto řas a lékaři ji přirovnávají svým vzhledem spíše k látkové gumičce z 90. let. Mnoho tkáně okolo a malý otvor uprostřed. Při prvním pohlavním styku pak dojde k protržení, a tedy zvětšení vstupu. Řasy se roztáhnou nebo natrhnou. Někdy dochází ke krvácení, jindy nikoliv.

Někdy může dojít k úplnému srůstu panenské blány jen s několika drobnými otvory. Sexuální styk je pak velmi bolestivý, někdy nemůže odcházet menstruační krev a blána musí být chirurgicky protnuta.

Slizniční řasy jsou velmi důležitou součástí pohlavního ústrojí. Pomáhají mimo jiné i při porodu, ve fázi vypuzování.