Ženská obřízka

Nebo-li infibulace, je amputace (odstranění) některých částí vnějších pohlavních orgánů ženy. Nemá žádné lékařské nebo hygienické opodstatnění. Většinou se pojí s nějakým rituálem a jedná se o kulturní nebo náboženský zvyk. Ženská obřízka přináší pouze komplikace. Žena nebo dívka může mít problémy s močením, bolesti při pohlavním styku (kopulaci), obtíže při menstruaci nebo při porodu. Při samotném provedení může rána velmi krvácet a při neodborném a nečistém provedení velmi často dochází k infekci rány. Tyto komplikace nezřídka vedou ke smrti.

Typy obřízky

Podle rozsahu se obřízka dělí na 4 typy:

I: Částečné nebo úplné odstranění klitorisu a okolí (klitoridektomie).

II: Jako typ I – navíc odstranění malých a někdy i velkých stydkých pysků (excize)

III: Zúžení poševního otvoru tak, že se částečně překryje obřezanými a poté srostlými velkými a/nebo malými stydkými pysky

IV: Zákroky, které nejsou v předchozích typech; zahrnuje probodávání, nařezávání, vyškrabování nebo kauterizaci zevních pohlavních orgánů ženy.

Nejčastější provedení obřízky je v afrických zemích. Většinou jde o zakořeněné kulturní provádění obřízky u kmenů, které věří, že neobřezaná žena je nečistá a není schopná porodit dítě, zároveň má obřízka zajišťovat manželskou věrnost. Obřízku provádí nekvalifikovaní lidé, používají se skalpely, nože, nezřídka střepy či kusy plechu. Například v Keni přes výraznou osvětovou činnost OSN provádí ženskou obřízku naprostá většina kmenů u dívek v rozmezí 13-15 let.