PCOS (Polycystic ovaries syndrome) Syndrom polycystických ovarií
Již poměrně dlouhou dobu tento syndrom nedefinují jen polycystické vaječníky na ultrazvuku. Samotná polycystická ovaria jsou definována dle Adamsových kritérií jako 10 a více drobných cystiček od 2 do 8 mm uložených ve vaječníku subkortikálně (pod kůrou vaječníku). V širším slova smyslu se jedná o hyperandrogenní syndrom s nadprodukcí mužských hormonů.
Kritéria:
- Hyperandrogenémie (vyšší hodnoty androgenů – mužských hormonů v séru).
- Klinické projevy hyperandrogenismu (hirsutismus – nadměrné ochlupení na obličeji, hrudníku či zádech, akné, seborea, alopecie, ukládání tuku na břiše atd.).
- Chronická anovulace.
Podle guidelines ESHRE (Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii) přímo pro diagnózu PCOS platí při průkazu hyperandrogenismu a nepravidelného cyklu dvě z následujících kritérií:
- Laboratorní nebo klinický projev androgenismu (tedy buď v krvi zvýšené mužské hormony, anebo rovnou projevy: akné, hirsutismus atp.).
- Dysfunkce ovulace (zahrnuje to nepravidelnosti cyklu, cykly bez ovulace – anovulační atp.).
- Nebo obraz polycystických ovarií na ultrazvuku.
Z tohoto úvodu je patrné, že diagnostika PCOS není vůbec snadná. Ne každá žena s PCOS má polycystická ovaria, diagnóza PCOS nemusí hned znamenat neplodnost, a ne každá žena s PCOS musí mít nadváhu a ukládání tuku zejména na břiše či nadměrné ochlupení.
Roli ve vzniku tohoto syndromu jistě hraje genetická výbava, ale konkrétní gen není znám a příčina jistě bude multifaktoriální (výživa, prostředí atp.).
Jaké jsou příznaky PCOS?
Jedná se o syndrom, tedy ne všechny příznaky musí být vyjádřeny, a ne u každé ženy stejně. Pokud to tedy přeženeme, můžeme narazit na obézní ženu, které se tuk ukládá zejména na břiše, trápí ji akné a tmavé ochlupení pod nosem a na zádech. Anebo také může jít o subtilní štíhlou dívku s poruchou cyklu a ovulace a zvětšenými polycystickými ovarii.
Přesto si ale nejzákladnější příznaky pojďme vyjmenovat:
- Akné, zvýšené ochlupení (brázda, záda, horní ret, hrudník, břicho, vnitřní strana stehen)
- Oligomenorea/amenorea (menstruace málo často – dlouhé cykly, anebo vůbec,) a s tím souvisící porucha ovulace
- Dysfunkční děložní krvácení (mimo cyklus nebo protrahované nebo často velmi málo)
- Obezita – akcentuje příznaky onemocnění, protože zvyšuje inzulinovou rezistenci
- Sterilita (neplodnost)
- Alopecie (úbytek a vypadávání vlasů)
- Galaktorea (sekrece mléka z prsů)
Diagnostika
Jediný náběr hormonálního profilu (pokud žena menstruuje, tak nejlépe 3. – 4. den cyklu) může být zavádějící, protože LH (luteinizační hormon) a FSH (folikulostimulační hormon) se vylučují pulsatilně. Nicméně je zvýšený poměr LH : FSH, dále můžeme hodnotit zvýšený testosteron nebo protein, který testosteron v krvi váže. Protože PCOS je syndromem s dopadem i metabolickým, měla by být vyšetřena hladina glukózy nalačno, hodnota glykovaného hemoglobinu a nejlépe by každá pacientka měla podstoupit orální glukózový toleranční test (oGTT) ke zjištění ev. cukrovky nebo počátečního stádia, tedy porušení glukózové tolerance. Často je ale takový test v pořádku, nicméně PCOS sám osobně zvyšuje riziko inzulínové rezistence, což je stav, který je laboratorně nezjistitelný a je to jakýsi předstupeň cukrovky. Tento stav je většinou podpořen, pokud je žena obézní a fyzicky neaktivní.
Jaké jsou možnosti léčby?
Musí být individuální a cílená. Ne všechny symptomy jsou u každé ženy vyjádřeny a pokud jsou, pak u každé mohou mít jinou intenzitu. Některou ženu trápí zejména sterilita, jinou jen nepravidelný cyklus a lehce zvýšené LH a na některou PCOS dolehne plnou vahou. Je vhodné řešit léčbu multioborově s internistou a diabetologem či endokrinologem. Nepravidelnost cyklu by se řešit měla, má to své důsledky a konsekvence (viz níže karcinom endometria). Velmi elegantní a opodstatněná je léčba kombinovanou hormonální antikoncepcí. Nevyřeší poruchu cyklu nebo anovulaci, ale vyřeší nepoměr hormonů a jeho dopad na endometrium. Pokud tedy ženu trápí nepravidelnost cyklu, nechce otěhotnět a nemá kontraindikace, je hormonální antikoncepce na nějakou dobu léčbou. Pokud žena otěhotnět chce, musíme léčit primárně anovulaci – indukce ovulace, IVF, terapie hyperprolaktinémie. U velkých polycystických vaječníků máme v rukávu i chirurgickou léčbu, tzv. Drilling ovarií, kdy se cystičky propíchají. To má pak za následek snížení LH, testosteronu a celého nefunkčního zacyklení. Léčba je dnes spíše doplňková, například před IVF.
U PCOS je zásadní, že některé změny může udělat sama žena. Např.: redukce hmotnosti, změna životního stylu (stres zvyšuje inzulinovou rezistenci), cvičení (pozitivní dopad na LDL a HDL cholesterol), hormonální jóga, fyzioterapie, strava, rehabilitace. Redukce hmotnosti snižuje inzulinovou rezistenci, snižuje hladinu inzulinu, zvyšuje proteiny, které váží estrogeny, takže může dojít k úpravě cyklu, čímž může dojít k ovulaci, změní se poměr hormonů, sníží se testosteron… Není to všespásný lék, ale velmi to pomůže zmírnit příznaky i metabolické dopady celého syndromu.